Předchozí strana     Hlavní strana     Další strana


Kontakty obyvatel českého pohraničí s občany Spolkové republiky Německo

Většina občanů žijících v příhraničních oblastech se SRN nemá žádné kontakty se svými německými sousedy a ani se nepodílí na rozvoji česko-německých vztahů. Osobní vztahy s Němci (známí, přátelé, spolupracovníci a partneři, případně osobní podíl na česko-německé spolupráci) uvedla jen čtvrtina tázaných.

Kontakty s německými občany častěji uváděli dle očekávání ty skupiny obyvatel, které díky svému vzdělání či povahou své činnosti mají větší předpoklady pro navazování společenských vztahů na občanské úrovni. Konkrétně se jedná o absolventy vysokých škol (36,6 %), podnikatele (37,5 %), lidi s nejvyššími příjmy (nad 30 tis. Kč - 37,7 %) a ty, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (43,7 %), považují jí za závažný (27,6 %) a otevřený problém (29,4 %) a s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (42,9 %).

Následující tabulka poskytuje představu o základních motivech a intenzitě kontaktů navazovaných Čechy směrem k Německu a Němcům a poskytuje srovnání situace v pohraničních oblastech a v celostátním měřítku. ( Použity údaje výzkumů "Názor české veřejnosti na současné česko-německé vztahy"pro oddělení České pohraničí provedla agentura SOFRES-FACTUM, listopad 1999. Dále výzkum "Přeshraniční spolupráce ČR a SRN-euroregion Krušnohoří ( názory lokálních elit). Projekt Germany and the Reshaping of Europe, University of Birmingham Research Programm. Říjen 2000.) Údaje z euroregionu Krušnohoří se týkají vybrané skupiny členů lokálních elit (státní správa, místní samospráva, orgány euroregionu, školy,

Motivy kontaktů Euroregion Krušnohoří 2000 Celostátní výzkum 1999
Zaměstnání v SRN 12 2
Obchodní/pracovní 15 7
Zaměstnání v německé firmě 5 3
Členství v čes.-něm. sdružení 16,5 2
Účast na práci euroregionu 28 1
Příbuzní/známí v SRN 26 24


Faktory ovlivňující kvalitu česko-německých vztahů

Mezi negativní faktory (bariéry spolupráce) , které ovlivňují kvalitu česko-německé spolupráce, obyvatelé pohraničí nejčastěji uváděli rozdíly v životní úrovni, odlišně výkonná hospodářství a konfliktní minulost.

V dlouhodobém pohledu na vývoj podílu jednotlivých faktorů ovlivňujících kvalitu česko-německých vztahů je překvapivý zejména nárůst faktoru konfliktní minulosti, který kontrastuje s cíleným úsilím politických elit o kultivaci česko-německého dialogu směřujícímu k vyrovnání s konfliktní minulostí.

Přestože byla v roce 1992 uzavřena mezi tehdejší ČSFR a SRN Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, na níž navázala v roce 1997 Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím vývoji je patrné, že se ve vědomí české společnosti nepodařilo odstranit konfliktní potenciál novodobé historie (odmítnutí začlenění do ČSR českými Němci v letech 1918-1919, postupná nacifikace politické reprezentace sudetských Němců ve třicátých letech 20. století, rozbití demokratického Československa v roce 1938, okupace českých zemí v letech 1939-1945 a poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva ČSR). Destruktivní stanoviska Sudetoněmeckého krajanského sdružení opakovaně iritují českou společnost i politické elity ČR a komplikují jinak příznivě se vyvíjející vztahy mezi Čechy a Němci na lokální a regionální úrovni pohraničních oblastí. Obdobný vývoj lze pozorovat i v celostátním měřítku.

S největší pravděpodobností lze především traktování sudetoněmecké otázky a požadavků Sudetoněmeckého krajanského sdružení (tzv. právo na vlast, majetkové restituce, právo návratu, zrušení prezidentských dekretů aj.) přičíst tak razantní nárůst reminiscenčního faktoru zastoupeného v roce 1993 pouhými 40% na 69% podíl v roce 2003. Navzdory všem snahám o dialog a "narovnání" vztahů historie jakoby se vrátila v mnohem intenzivnější podobě. Lze dovozovat, že účinky dialogu zůstaly omezeny na nepočetnou skupinu obyvatel ČR, takže v širším kontextu česko-německých vztahů mají spíše rušivý účinek.

Jako příznivý lze naopak hodnotit dlouhodobý trend klesajícího podílu ekonomických faktorů (vyjadřuje rozdíly ve výkonnosti ekonomiky ČR a SRN, rozdíly v cenách a kupní síle měny). Naznačuje, že občané reflektují určitý trend směřující k postupnému ekonomickému vyrovnávání, což může příznivě ovlivnit intenzitu vzájemné spolupráce na občanské úrovni.

Graf č. 23



Přehled vývoje názorů na faktory ovlivňující česko-německou spolupráci

1993 1994 1996 1997 1999
Rozdílný jazyk 44 39 47 43 36
Rozdílná národní povaha 52 46 50 55 42
Výkonnost ekonomiky 83 73 79 78 70
Konfliktní minulost 40 44 57 62 69
Politický systém/zájmy státu 30 34 30 45 42
Nedostatečné doprav. komunikace 41 33 26 25 26
Nedostat.informace 55 30 25 27 27

Poznámka: údaje vyjadřují podíl souhlasných odpovědí a opírají se o výsledky výzkumů v okresech česko-německého pohraničí s výjimkou roku 1999, kde je uveden údaj celostátního výzkumu.

Z názorů obyvatel pohraničí je rovněž zřejmé, že se postupně zlepšuje situace ve vybavení dopravní infrastrukturou (v širším smyslu zahrnuje rovněž přeshraniční propojování silničních komunikací a otevírání nových hraničních přechodů). Obdobně z odpovědí vyplývá, že se zlepšuje vzájemná informovanost o životě v sousední zemi.

Obecně považují uvedené překážky častěji za závažné lidé v důchodovém věku. Pouze v případě informací v médiích a komunikačních prostředků se jejich vyjádření pohybují v průměru celého zkoumaného vzorku.
Absolventi vysokých škol považují častěji za závažné konfliktní minulost a vzájemné předsudky.
Podnikatelé mají sklon častěji přisuzovat závažnost nedostatku informací v médiích a odlišné zájmy obou států.
Lidé s nízkými příjmy (do 10 tis. Kč) poněkud častěji přisuzují značný vliv odlišným zájmům obou států a nedostatku informací v médiích.
Naopak lidé s nadprůměrnými příjmy (25 - 30 tis. Kč) poněkud častěji vnímají jako značný problém rozdíly v životní úrovni a rozdílný jazyk.

Pro obyvatele větších měst představují značný problém rozdíly v životní úrovni, lidé z malých obcí (do 5 tis. obyvatel) naopak pociťují jako značný problém nedostatek informací v médiích a nedostatečné prostředky komunikace. Pro ty, kteří považují problém sudetských Němců za závažný a otevřený problém a mají z něho obavy, současně považují za značnou překážku v česko-německých vztazích konfliktní minulost, odlišné zájmy obou států, rozdíly v národních povahách a vzájemné předsudky, jakož i rozdíly v životní úrovni. Naopak ti, kteří s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje, považují za závažný problém nedostatečné prostředky komunikace, nedostatečnou medializaci problematiky odsunu a rozdíly ve výkonnosti hospodářství.

V posuzování překážek vzájemné spolupráce se rovněž odráží politická orientace občanů, přičemž častěji mají tendenci spatřovat závažné překážky levicově orientovaní občané. U pravicových postojů jsou naopak častější sklony bagatelizovat překážky spolupráce.

V názorech na odlišnosti a překážky, které negativně ovlivňují česko-německou spolupráci, není mezi obyvateli příhraničí s Bavorskem a Saskem velkých rozdílů. Významnější diference byly zaznamenány pouze v případě rozdílnosti jazyků, kterou častěji považují za překážku sousedé s Bavorskem, a konfliktní minulosti, kde naopak poněkud častěji spatřují překážku sousedé se Saskem (viz graf č. 24).

Graf č. 24



Veřejnost v příhraničí s Německem má ke svému západnímu sousedovi vcelku vstřícný postoj provázený vědomím výhod plynoucích z tohoto sousedství. Tuto vstřícnost však doplňuje určitá ostražitost daná historickou zkušeností a uvědoměním si mocenské nerovnosti mezi ČR a SRN.

V následující baterii výroků (obsahujících hodnocení různých aspektů role Německa v sousedském kontextu) měli respondenti vybrat názor, který nejlépe vystihuje, či se alespoň blíží k jejich vlastnímu hodnocení. Cílem tohoto postupu je přiblížit se k obrazu Německa a sousedství s ním, jak jej vnímají obyvatelé pohraničních oblastí.

Z podílu jednotlivých odpovědí je patrno, že je silně zastoupeno pragmatické hledisko vnímání Německa jako ekonomicky výhodného partnera, s nímž je žádoucí spolupracovat. Současně vysoký podíl souhlasu s hodnocením Německa jako státu, s nímž můžeme žít v klidu a míru (86,4%) napovídá, že sousední stát je chápán jako důvěryhodný a perspektivní partner.

Vstřícný postoj k západnímu sousedovi je však provázen určitou mírou rezervovanosti zakotvené zřejmě v podobě historické paměti v hlubších vrstvách společenského vědomí (musíme si dát pozor-67,4%, nesmíme zapomenout na podzim 1938-81%) reflektující mocenskou nerovnost obou států. Tento přístup lze pojmenovat s určitou zkratkou jako "opatrné přátelství", vyjadřující zdánlivě nekonzistentní postoje. Uvedené konstatování lze podpořit zjištěním, že poměrně početně byla u většiny výroků pozitivně hodnotících roli Německa zastoupena varianta částečně souhlasím. Což naznačuje postoj do určité míry rezervovaný (považuji za potřebné na tento jev upozornit z toho důvodu, že se v uvedeném kontextu výzkumů objevuje opakovaně a dlouhodobě).

Vědomí (mentalita) české společnosti a s ní propojená národní identita mají výrazně historizující charakter (potvrzuje to rovněž předchozí zjištění, že 85% respondentů spatřuje v historii důvod hrdosti na Českou republiku), což je historicky dáno dlouhodobým a komplikovaným úsilím o nabytí kulturní a národní svébytnosti, jakož i opakovanými ztrátami samostatnosti v novodobých dějinách. Současný vstřícný vztah k Německu a jeho obyvatelům je o to cennější, že o politickou, kulturní i ekonomickou emancipaci museli Češi většinou soutěžit s německým prostředím (jak uvnitř českých zemí, tak ve vztahu k německy mluvícím státům Rakousku a Německu).

Graf č. 25



Vzhledem k tomu, že některé výroky naznačující , jak vnímají a hodnotí obyvatelé Německo, politickou, ekonomickou a kulturní dimenzi sousedství, není bez zajímavosti určité srovnání dlouhodobých trendů, jak se odrážejí v dlouhodobém výzkumu, který provádí oddělení České pohraničí Sociologického ústavu AV ČR od počátku devadesátých let. Následující přehledová tabulka naznačuje, že hodnocení jednotlivých aspektů vztahu Čechů k SRN a jeho obyvatelům má v podstatě pozitivní charakter, navíc dlouhodobě stabilizovaný.

Lze konstatovat, že v celostátním měřítku (výzkum realizovaný v roce 1999) jsou postoje až na výjimku jednoho výroku (od Němců se máme vždy co učit) podstatně skeptičtější, než v pohraničních oblastech. V tomto i dalších srovnáních lze zaznamenat obdobné rozdíly mezi názory obyvatel pohraničí a vnitrozemí. Jedním z možných vysvětlení této diference je každodenní kontakt s německými sousedy a možnost posoudit praktickou podobu setkávání Čechů a Němců. Další vysvětlení je možno hledat v určitém trendu konzervativnějších postojů obyvatel vnitrozemí, ale také vyšší kvalifikační strukturu, která může být zdrojem skeptičtějšího posuzování problémů česko-německých vztahů.

Všechny uvedené výzkumy pracují s reprezentativními vzorky obyvatel a kvótní metodou skladby výběrového souboru.

VÝROK 1996 1999 2003
S Němci můžeme žít v klidu a míru 91 78 86
Sousedství se SRN je ekonomicky výhodné 94 70 89
Německo má ze všech evropských států největší vliv na ČR 92 62 83
Vůči Němcům bychom měli projevovat více hrdosti 88 71 84
Zájmem státu je nejtěsnější spolupráce s Německem 93 67 82
Nelze zapomenout, co nám Německo způsobilo po Mnichovu 83 78 81
Měli bychom více usilovat o spolupráci s odsunutými Němci 94 X 38
Němci jsou naši přátelé 88 X 71
Německá kultura je nám velice blízká 52 33 54
Na Němce si musíme vždy dávat pozor 84 59 67
V Německu může opětovně vzniknout nacionalismus a fašismus 79 51 58
Německo by mohlo ohrozit ČR 49 21 42
Vůči Německu jsme vždy bezmocní 40 21 36
Od Němců se máme vždy co učit 75 67 67


Poznámka: Číselné údaje představují souhrn odpovědí souhlasím a spíše souhlasím. Výzkum z roku 1999 reprezentuje celostátní šetření, výzkumy let 1996 a 2003 zahrnuly území všech okresů sousedících se SRN. Šetření let 1999 a 2003 byla realizována prostřednictvím agentury TNS/FACTUM. Údaj označený x znamená, že otázka nebyla položena.

Následující charakteristika jednotlivých skupin respondentů (z hlediska vzdělání, politické orientace a vztahům k dalším hlediskům zkoumaného souboru obyvatel) výzkumu provedeného v roce 2003 naznačuje, jakým způsobem se diferencují obyvatelé pohraničí v zásadních otázkách postojů k západnímu sousedovi České republiky. Ponecháváme u této baterie otázek podrobnější členění vzhledem k tomu, že odráží dlouhodobější trend rozložení názorů v pohraničním společenství. Současně je zde naznačeno určité komplexnější propojení jednotlivých aspektů postojů, jejichž výsledná podoba je do určité míry vnitřně konsistentní.

S tezí, že sousedství s Německem je pro nás ekonomicky výhodné, častěji zcela souhlasí lidé s vysokoškolským vzděláním (73,2 %), lidé s nejvyššími příjmy (nad 30 tis. Kč - 66,7 %), pravicově orientovaní (jasná pravice 60,3 %) a rovněž ti, kteří se velmi zajímají o problematiku tzv. sudetských Němců (57,5 %), považují tuto otázku za okrajovou (55,7 %) a uzavřenou (57,6 %) a s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (61,9 %). Naopak s tezí zcela nesouhlasí častěji nezaměstnaní (19,6 %), lidé z menších obcí do 5 tis. obyvatel (14,7 %), ti, kteří s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují obavy (13,9 %) a rovněž levicově orientovaní lidé (jasná levice 37,8 %).

S tezí, že s Německem můžeme žít v klidu a míru, častěji zcela souhlasí mladí lidé do 29 let (52,0 %, u lidí v důchodovém věku byl naopak častěji zaznamenán rozhodný nesouhlas 12,3 %), absolventi vysokých škol (61,0 %), podnikatelé (55,4 %), studenti (56,5 %), lidé s příjmy nad 20 tis. Kč (56,0 %), ti, kteří považují otázku sudetských Němců za okrajový problém (54,3 %) a s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (57,1 %). K rozhodnému souhlasu mají dále blíže lidé hlásící se k jasné levici (65,5 %) a žijící v příhraničí s Bavorskem (60,1 %, příhraničí se Saskem 42,1 %). S tezí naopak častěji nesouhlasí nezaměstnaní (13,8 %), ti co se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (12,6 %) a hlásí se k jasné levici (13,5 %).

S tezí, že Německo má na nás ze všech evropských států největší vliv, poněkud častěji zcela souhlasí lidé ve středním věku (30 - 44 let 47,2 %), s neúplným středním vzděláním (50,0 %), podnikatelé (53,6 %) a ti, kteří s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (59,5 %). S tezí naopak častěji vůbec nesouhlasí mladí lidé do 29 let (18,1 %) a studenti (18,4 %).

S tezí, že bychom vůči Němcům měli projevovat více hrdosti, poněkud častěji souhlasí starší lidé (nad 45 let 61,2 %), lidé z menších obcí do 5 tis. obyv. (65,5 %), ti, kteří se velmi zajímají o problematiku tzv. sudetských Němců (71,3 %), považují jí za závažný (66,4 %) a otevřený problém (63,5 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (72,9 %) a rovněž ti, kteří se hlásí k politické levici (jasná levice 78,4 %, spíše nalevo 61,3 %). S tezí naopak vyslovili častěji rozhodný nesouhlas lidé se základním vzděláním (16,8 %), studenti 16,1 %) a ti, kteří s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (21,4 %).

S tezí, že zájmem státu je nejtěsnější spolupráce s Německem, častěji zcela souhlasí absolventi vysokých škol (46,3 %), studenti (43,5 %), lidé s nejvyššími příjmy (nad 30 tis. Kč 44,9 %), ze středně velkých měst (5 tis. - 20 tis. obyv. 44,9 %), lidé hlásící se k politické pravici (jasná pravice 41,4 %, spíše napravo 40,2 %) a ti, kteří velmi sledují problematiku sudetských Němců (39,1 %) a tuto otázku považují za okrajový (39,1 %) a uzavřený problém (39,1 %) a s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (57,1 %). S touto tezí naopak častěji zcela nesouhlasí nezaměstnaní (17,4 %) a lidé s nejnižšími příjmy (do 10 tis. Kč 16,7 %).

S tezí, že nelze zapomenout, co nám Německo způsobilo po Mnichovu, častěji zcela souhlasí starší lidé nad 45 let (57,2 %), s nízkými příjmy (do 15 tis. Kč 57,3 %), lidé hlásící se k jasné levici (73,0 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců, kterou považují za závažný (63,5 %) a otevřený problém (59,8 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (68,4 %). S tezí naopak častěji rozhodně nesouhlasí lidé s nejvyššími příjmy (nad 30 tis. Kč 23,2 %), hlásící se k jasné pravici (22,4 %) a ti, kteří z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení pociťují naděje (23,8 %).

S tezí, že odsun sudetských Němců byl spravedlivý, častěji zcela souhlasí starší lidé nad 45 let (58,0 %), s nízkými příjmy (57,0 %), lidé hlásící se k politické levici (jasná levice 81,1 %, spíše nalevo 62,8 %) a ti, kteří se velmi zajímají o otázku sudetských Němců (62,1 %), kterou považují za závažný (62,3 %) a otevřený problém (58,9 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (67,1 %). S tezí naopak častěji rozhodně nesouhlasí lidé, kteří se hlásí k jasné pravici (22,4 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (16,1 %) a s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (21,4 %).

S tezí, že Německo podporuje vstup ČR do EU, častěji zcela souhlasí lidé se základním vzděláním (41,1 %), studenti (46,8 %), s nejvyššími příjmy (nad 30 tis. Kč 42,0 %), ti, kteří se hlásí k jasné levici (44,8 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (40,2 %) a považují ji za okrajový problém (44,0 %) a ti, kteří s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (57,1 %). S tezí naopak častěji zcela nesouhlasí lidé v důchodovém věku (14,1 %), s nejnižšími příjmy (do 10 tis. Kč 18,1 %) a ti, kteří se hlásí k jasné levici (18,9 %).

S tezí, že Němci jsou naši přátelé, častěji souhlasí mladí lidé do 29 let (23,1 %), s vysokoškolským vzděláním (29,3 %), podnikatelé (25,0 %), studenti (30,6 %), lidé s nejvyššími příjmy (nad 30 tis. Kč 30,4 %), hlásící se k politické jasné pravici (25,9 %) a ti, kteří s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (38,1 %). S tezí naopak častěji nesouhlasí lidé v důchodovém věku (33,1 %), nezaměstnaní (32,6 %), s nejnižšími příjmy do 10 tis. Kč (31,2 %), levicově orientovaní (jasná levice 45,9 %, spíše nalevo 29,2 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (31,0 %), kterou považují za závažný (26,7 %) a otevřený problém (26,1 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (30,6 %).

S tezí, že Německo je stabilní země bez politických otřesů, častěji zcela souhlasí lidé s vysokoškolským vzděláním (36,6 %), studenti (32,3 %), pravicově orientovaní občané (jasná pravice 34,5 %, spíše napravo 31,0 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (33,3 %), který považují za okrajový (30,5 %) a uzavřený problém (31,1 %) a ti, kteří v činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení spatřují naděje (42,9 %). S tezí naopak častěji zcela nesouhlasí lidé v důchodovém věku (30,7 %), podnikatelé (28,6 %), s nejnižšími příjmy do 10 tis. Kč (31,2 %), hlásící se k jasné levici (37,8 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (32,2 %), který považují za závažný (30,4 %) a otevřený problém (31,0 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (29,4 %).

S tezí, že si na Němce vždy musíme dávat pozor, častěji souhlasí lidé v důchodovém věku (36,8 %), s nízkými příjmy do 15 tis. Kč (33,9 %), hlásící se k jasné levici (48,6 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (39,1 %), který považují za závažný (34,2 %) a otevřený problém (33,0 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (48,6 %). S touto tezí naopak častěji vůbec nesouhlasí mladí lidé do 29 let (31,7 %), se základním vzděláním (34,6 %), absolventi vysokých škol (34,1 %), studenti (37,1 %), nezaměstnaní (32,6 %), lidé s příjmy nad 30 tis. Kč (34,8 %) a ti, kteří považují otázku sudetských Němců za okrajový (33,8 %) a uzavřený problém (35,7 %) a s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (35,7 %).

S tezí, že od Němců se máme vždy co učit, častěji zcela souhlasí absolventi vysokých škol (36,6 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (34,5 %) a s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (47,6 %). S tezí naopak častěji vůbec nesouhlasí lidé v důchodovém věku (34,4 %), s nejnižšími příjmy do 10 tis. Kč (31,2 %) a ti, kteří mají z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení obavy (34,2 %) a lidé, kteří se hlásí k jasné levici (45,9 %).

S tezí, že v Německu může opětovně vzniknout fašismus a nacionalismus, častěji zcela souhlasí lidé v důchodovém věku (33,7 %), s nejnižšími příjmy do 10 tis. Kč (34,1 %), lidé hlásící se k jasné levici (40,5 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (36,8 %), kterou považují za závažný (30,4 %) a otevřený problém (29,8 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (34,8 %). S tezí naopak častěji nesouhlasí absolventi vysokých škol (34,1 %), studenti (33,9 %) a ti, kteří otázku sudetských Němců považují za okrajový (33,2 %) a uzavřený problém (37,8 %) a rovněž ti, kteří v činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení spatřují naděje (38,1 %).

S tezí, že německá kultura je nám velice blízká, častěji zcela souhlasí ti, kteří velmi sledují problematiku sudetských Němců (26,4 %), kterou považují za uzavřený problém (27,7 %) a s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (23,8 %). S tezí naopak vůbec nesouhlasí lidé v důchodovém věku (49,1 %), lidé s nejnižšími příjmy do 10 tis. Kč (50,0 %), lidé hlásící se k politické levici (jasná levice 62,2 %, spíše nalevo 46,7 %) a ti, kteří považují otázku sudetských Němců za závažný (47,0 %) a otevřený problém (47,7 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (44,8 %)

S tezí, že Německo se definitivně vypořádalo s nacistickou minulostí, častěji zcela souhlasí lidé hlásící se k jasně pravicové politické orientaci (27,6 %). Naopak s tezí častěji vůbec nesouhlasí lidé v důchodovém věku (47,2 %), lidé s nejnižšími příjmy do 10 tis. Kč (47,1 %), lidé hlásící se k jasné levici (70,3 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (46,0 %), kterou považují za závažný (45,5 %) a otevřený problém (44,5 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (46,8 %).

S tezí, že v Německu jsou vyřešeny vztahy k národnostním menšinám, častěji zcela souhlasí lidé se základním vzděláním (21,5 %), s vysokoškolským vzděláním (22,0 %), lidé hlásicí se k jasné pravici (31,0 %) a ti, kteří považují sudetoněmeckou otázku za uzavřený problém (21,4 %) a z činnosti sudetoněmeckého krajanského sdružení pociťují naděje (33,3 %). Naopak s tezí častěji vůbec nesouhlasí lidé v důchodovém věku (35,0 %), hlásící se k jasné levici 43,2 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (37,9 %), kterou považují za závažný (35,4 %) a otevřený problém (39,1 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (40,3 %).

S tezí, že by Německo mohlo ohrozit ČR, častěji zcela souhlasí lidé, kteří se hlásí k jasné levici (29,7 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (28,7%), kterou považují za závažný (23,5 %) a otevřený problém (19,5 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (24,5 %). S tezí naopak častěji vůbec nesouhlasí lidé s vysokoškolským vzděláním (56,1 %), studenti (54,8 %), s vyššími příjmy (nad 25 tis. Kč 59,7 %), s jasně pravicovou orientací (62,1 %) a ti, kteří považují otázku sudetských Němců za okrajový (60,7 %) a uzavřený problém (58,0 %).

S tezí, že bychom měli více usilovat o spolupráci s odsunutými Němci, častěji zcela souhlasí lidé hlásící se k jasné pravici (24,1 %) a ti, kteří s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (31,0 %). Na druhou stranu s tezí častěji vůbec nesouhlasí lidé v důchodovém věku (58,3 %), levicově orientovaní (jasná levice 64,9 %, spíše nalevo 56,9 %) a ti, kteří považují problematiku sudetských Němců za závažný problém (52,5 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (59,7 %).

S tezí, že je normální, že Němci u nás nakupují pozemky, častěji zcela souhlasí studenti (24,2 %), lidé hlásící se k jasné pravici (27,6 %) a ti, kteří s činností Sudetoněmeckého krajanského sdružení spojují naděje (35,7 %). Naopak s tezí častěji vůbec nesouhlasí lidé v důchodovém věku (74,8 %), hlásící se k jasné levici (78,4 %) a ti, kteří se velmi zajímají o problematiku sudetských Němců (63,2 %), kterou považují za závažný (65,8 %) a otevřený problém (64,7 %) a z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení mají obavy (72,3 %).

S tezí, že vůči Německu jsme vždy bezmocní, častěji souhlasí lidé s nejnižšími příjmy do 10 tis. Kč (16,7 %), kteří mají z činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení obavy (14,5 %) a hlásí se k jasné levici (18,9 %). Naopak s tezí častěji vůbec nesouhlasí podnikatelé (67,9 %), studenti (71,0 %), lidé s nejvyššími příjmy (nad 30 tis. Kč (72,5 %), hlásící se k jasné pravici (72,4 %) a ti, kteří v činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení spatřují naděje (72,4 %).


Problematika sudetských Němců vnímaná optikou českého příhraničí s Německem


Problematika tzv. sudetských Němců a jejich aktivit v ČR v českém příhraničí vzbuzuje určitou pozornost, nikoliv však v takovém rozsahu, jaký bylo možno přepokládat na základě mediálních informací. Desetina tamní veřejnosti se o aktivity sudetoněmeckých organizací zajímá velmi a třetina částečně. Přesto však téměř 60% dotazovaných občanů v příhraničí těmto otázkám nevěnuje zvláštní pozornost nebo se o toto téma nezajímá vůbec (viz graf č. 26). Výsledky zřetelně vypovídají, že pro nadpoloviční většinu není sudetoněmecká otázka naléhavou záležitostí. Vysvětlení lze mj. hledat v poznatku, že na místní a regionální úrovni nejsou vznášeny požadavky Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které jsou adresovány české vládě, případně prezentovány na bilaterální úrovni. Dle poznatků jiných dílčích průzkumů různých forem přeshraniční spolupráce (ekologické projekty, komunikační infrastruktura, sport aj.) probíhajících v rámci euroregionů se většinou neobjevují na místní a regionální úrovni rušivé politické momenty obsahující stanoviska vyhnaneckých organizací.(Například v dílčím výzkumu názorů lokálních elit (členové místní samosprávy, občanská sdružení, školy aj.) prováděném v roce 2000 na území euroregionu Krušnohoří (projekt University of Birmingham-One Europe or Several) uvedly čtyři pětiny ze 150 tázaných, že aktivity vysídlenců neprospívají přeshraniční spolupráci.) Výjimku tvoří některé letákové akce na Chebsku, Karlovarsku a dalších místech požadující "navrácení uloupené domoviny." (Jako základní motiv organizace Sudetendeutsche Rückkehr e.V. (SdR) založené roku 1995 se deklaruje, bez ohledu na to, zda-li se ten či onen sudetský Němec hodlá vracet či nikoliv: "Wir fordern unser Land zurück,"(Požadujeme vrácení naší země).)

Navazující část sociologického výzkumu česko-německých vztahů věnovaná sudetoněmecké otázce a postojům obyvatel českého pohraničí k Německu bude publikována v únoru 2004.



Předchozí strana     Hlavní strana     Další strana